Neděle s Hamletem - Letní shakespearovské slavnosti 2017 - Hamlet

13. srpna 2017 v 19:23 | Kattys |  Neděle
Letní shakespearovské slavnosti mi doposud unikaly. Hlavním důvodem byla obava, jak se z Hradu rychle až zběsile přesunu na konečnou linku atobusu směrem k domovu, automobil nevlastníc. Pražský Dopravní podnik sice časem přidal něco nočních spojů, ale mně se prostě nechtělo. Až nedávno jednoho letního dne zavolal bratr, že ho postihla katastrofa. Dostal od rodiny úkol, aby zakoupil lístky na libovolné představení, jen když to bude na Hradě. Jenže se nějak špatně domluvili na termínu a najednou byly k dispozici čtyři lístky na Hamleta zcela zdarma a jako bonus bratr s odvozem. Zmobilizovali jsme zbývající členy rodiny a vyrazili vstříc hlubokým kulturním zážitkům. :)

Byla jsem tak nadšená, že budu mít konečně téma pro svou milovanou "Nedělní" rubriku, že jsem se ani nepokoušela zjistit předem podrobnosti, na co že to vlastně jdu.






A tak jsem chviličku tápala, než mi došlo, že tento Hamlet je radikálně zkrácený a osekaný, až mi chvílemi připomínal Cimrmanova slavného Hamleta bez Hamleta. Při pohledu do programu jsem zjistila, že některé mé oblíbené postavy chybí, jako nadšený obdivovatel Stoppardovy hry a filmu "Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi" jsem citelně postrádala jednoho ze své oblíbené dvojice. Ovšem ani okem jsem nemrkla, když si Hamlet s Ofélií posílali esemesky místo dopisů, když Horácio natočil ducha Hamletova otce na mobil, aby přístroj následně vypadl Hamletovi z ruky, takže nebylo důkazů, když při každém úderu věžních hodin herci přestali hrát a sledovali náramkové hodinky..., ale že si pár minut před koncem budu říkat, zda v této verzi bude jediným přeživším zloduch Claudio, to jsem opravdu nečekala. Jen tak mezi námi, doteď netuším, jak vlastně Claudio skonal. Seděla jsem totiž až ve dvacáté řadě a chvílemi se mi divadelní představení měnilo v rozhlasovou hru. Cestou k autu jsme ohnivě diskutovali o způsobu Claudiovy smrti, ale nikterak jsme se nemohli shodnout, až to vypadalo, že jsme každý sledoval jiné představení. Shakespeare by se asi divil. :-)



Ať tak či tak, přesvědčila jsem se, že pražské zahrady a přírodu vůbec k umocnění diváckého zážitku nepotřebuji, ba spíše mě ruší. Chvílemi jsem se totiž přistihla, že nesleduji Plesla, ale pozoruji poletující ptactvo, zelený baret hlídkující stráže, větve pohybující se větrem, spoluobecensto oblékající si pláštěnky a tak různě a tak podobně.

No nic, tak jsem si to zkusila, už mohu v klidu spát a příště na Hamleta pěkně pod střechou. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama