Červen 2013

Vykecávka

22. června 2013 v 21:42 | Kattys |  Asi tak nějak...
Tak co? Jak se máte? Co děláte? Taky nic, přesně jako já? Anebo žijete naplno? ;-)

Já tedy zrovna poslouchám Mistry pěvce norimberské na rádiu Vltava a k tomu na internetu koukám na fotbalový zápas Brazílie versus Itálie. Pravda, nejde to moc dohromady, ale jsem zcela výjimečně sama doma a tak mám pocit, že toho musím řádně využít. :)

Původně jsem měla v úmyslu začít omluvami. Měsíce se tady nic neobjevilo, ale když jsem během toho času přece jen jedním očkem nahlédla, zda je v mém milovaném doupátku všechno na svém místě, vyloženě mě dojalo počítadlo návštěvnosti. Říkala jsem si, komu to tak asi stojí za to, nakukovat sem, když se zde očividně nic neděje. :)

Dojatá jsem sice pořád, jen za dnešek mě navšívilo devět zoufalců, ale změny se tady asi dít zrovna nebudou. Dovodů je hned několik. Ten hlavní jsem vám otloukla o hlavu tolikrát, že už vám to musí lézt na nervy, zkrátka když do zaměstnání vyrazíte ráno chvilku po páté a vracíte se, v lepším případě, okolo sedmé večer, postupem času vás přejde chuť na cokoliv.

No a pak se také v naší rodině změnilo rozložení sil co do výpočetní techniky. K počítači se dostanu stěží tak o víkendu a to mě po chvilce syn vystrkuje pryč, protože přece musí sledovat něco naprosto zásadního, jako je třeba dvacátý sedmý díl jakési nechutné reality šou. No jo, no, jak jsem si to vychovala...

Abych vám také podala zprávu o svém současném zdravotním stavu, když to tady posledně vypadalo, že se bude kondolovat truchlícím pozůstalým. Situace se drobátko zlepšila. Už se necítím tak zoufale vyšťaveně, a když ano, tak ne tak často.


Určitě by vypadalo dobře, kdybych vám mohla sdělit, že za tu dlouhatánskou dobu, co jsme se neviděli, jsem na sobě zapracovala, a kdybyste mě náhodou někde potkali, tak byste mě určitě nepoznali.


Ovšem toto je bohužel pouze ilustrační foto. Ale bylo by to pěkný, o to nic.

Takže nebojte, nic moc se nezměnilo, vypadám pořád ještě nějak takhle:


Už jsem to tady možná kdysi zmiňovala, moje domácí přezdívka zní Sumoch. Vážně na na ni slyším, nemusíte se vůbec ostýchat. :)

Tááákže, co já to vlastně chtěla sdělit? No... asi tak... možná se tady občas něco objeví, možná ne, fakt netuším, jak ostré budu mít lokty, abych zbytek rodiny vyšťouchala od kompjůtru. :)

Zatím se mějte, jdu se mrknout, co je kde nového. Ovšem nejsem si jistá, zda v sobě naleznu dostatek sil, abych zabrousila na stránky o TH. Nedávno jsem omylem kdesi zahlédla cosi neuvěřitelně nechutně blonďatého, co kdysi bývalo okouzlujícím charismatickým madým mužem. Už jsem ten šok sice vstřebala, ale tak, duševní zdraví si je potřeba hýčkat a nevystavovat ho takovým úderům. Ovšem na druhou stranu, kdybych se mrkla, třeba bude všechno úplně jinak. Hůř, pochopitelně, to je jasné. ;-)