Prosinec 2011

A sklenkou šampaňského

31. prosince 2011 v 20:47 | Kattys |  Asi tak nějak...
... kdo by v mém věku čekal na půlnoc... připíjím těm, kteří se zde, v mém milovaném doupátku, nejen na okamžik zastavili, ale nějakou tu chvilku i pobyli a prohodili se mnou pár slov. Těm bych ráda poděkovala za to, že rok 2011 byl díky jim snesitelný, dal se přežít a mnohdy byl jejich přičiněním tak zábavný, že s nadějí na utužení našich přátelských vztahů vyhlížím rok další, ten co už nedočkavě klepe na dveře.


Za sebe mohu slíbit, že se pokusím v novém roce vyplnit bílé stránky tohoto blogu věcmi, které jsou mi blízké a doufám, že budou zajímat i vás. :)

Tak například:

S touto dvojicí se tady budete setkávat i nadále, už proto, že mi jejich vinou velice často stoupá krevní tlak a potřebuji tu tíhu někde vyventilovat. :)


Ale jestli nepřestanou zlobit, tak se tady napříště budou objevovat jen a pouze v této podobě. :)



Tato dvojice mi též zvedá tlak, ale naprosto jiným způsobem. :) Netuším, kdy na ně přijde řada. Prostě jsem pořád ještě neviděla poslední díl!!! :) Fakt, nekecám, modrozelenko, Janule a Justinko. :-)


Rosalindo, i na tyto pány dojde, ale nešlo by nějak zařídit, aby měl den více než jen dvacet čtyři hodin? :)


Pro Obi a flixo mám dobrou zprávu! I kdyby se z Andreje v příštím roce stala Andrejka, nepolevím a budu neúnavně přinášet světlo masám!!! :)




Ani Majka nepřijde zkrátka, ovšem pokud už nebude mít v roce 2012 pohlednic plné zuby. :)


A Ilonka si může rozšířit sbírku obrázků fešáckých spisovatelů, lahodících oku! Hodlám totiž především číst. Číst, číst a číst. A o přečtené se vámi dělit. :)




Věřím, že si najdu čas i na svoji velkou lásku, českého velikána, génia, který se sice neproslavil, ale v mém srdci žije! :)


Nechci zapomenout na nedávno se zrodivší rubriku o hlasech, mám spoustu kandidátů.


A také bych se zde s vámi ráda setkávala při naprosto zásadních událostech, jako jsou třeba zrovna hokejové zápasy Česko versus Rusko, že ano, Gio? :)


Už jsem tady kdysi naznačila, že by mě bavilo sdílet s vámi své zážitky z cest hromadnou městskou dopravou. Jak se mi v kauze "dvojčecí tetování" hodily ranní jízdy trasou Cé! Možná bych mohla přihodit i něco ze svých cest z dob dávno minulých... Paříž, Londýn, Malta, Španělsko... no, moc toho sice není, nejsem žádný velký cestovatel, ale třeba by to někoho zajímalo. Že by Edene? S tou ovšem co do vtipnosti, poutavosti, čtivosti a hlavně co do objevování nádherných fotografií nehodlám soupeřit. :)




Ještě pořád nevěřícně kroutím hlavou nad tou svou rádoby módní rubrikou. Já, já, zrovna já, která celý rok nosí jedny a ty samé kalhoty, v zimě, v létě, prostě proto, že jsou pohodlné! :-) Co už jsem objevila módních značek, co už jsem strhala celebrit, co jsem se nasmála nad bláznivými kreacemi, co jsem se navztekala, když se mi nedařilo najít patřičné informace... zkrátka a dobře, červený koberec rozhodně nekončí, na to mě příliš baví! :)


I v budoucnu se vám hodlám svěřovat se svými hudebnímu láskami, s těmi, které jen tak prosvištěly kolem, ale i s těmi, které se pevně usadily a jsou mi stále nablízku. :)


Tak ráda bych psala o svých milovaných filmech. Recenze rozhodně nečekejte, toho nejsem schopna, prostě jen postřehy, nápady, připomínky... uvidíme...


Neděle s Hamletem mě naprosto zaskočila. Tedy její životaschopnost, myslím. To, že jsem nasbírala spoustu materiálu, abych mohla každý týden plna údivu přidat další díl tohoto zřejmě nekonečného seriálu. Samozřejmě jsem vůbec nečekala, že budete spolupracovat a posílat mi další a další Hamlety, díky moc, DAdo, Edene, Majko!!!


Mé vlastní nadšení nad poezií všeho druhu mi našeptává, že taková občasná chvilka poezie by nebyla marná! Třeba by se zalíbila i zuzaně! :-)


Naděje s bukovými křídly
Jan Skácel


novému ránu rožnem svíci

je neznámé a nemá tváře

jak anděl v dřevu lípy spící

a čekající na řezbáře



někdy se anděl na nás hněvá

anděla máme každý svého

a naděje má z buku křídla
a srdce z dřeva lipového


Vždycky když přidám nějaký ten svůj oblíbený obraz, napjatě čekám na vaše reakce, a protože je poměrně dost pravděpodobné, že se na článek mrkne i DAda, dávám si opravdu záležet. :)))
Ovšem musím znovu opakovat, že o výtvarném umění nic nevím, jsem jen velmi zanícený divák! :)



Ilonko a Edene, naše diskuze o dietách, vaření a jídle všeobecně mě přiměla k úvaze, zda bych zde neměla zveřejňovat i své oblíbené recepty. Třeba játra na rajčatech, kuřecí kousky s nivou, babiččin narozeninový dort a tak. Jenže kde vzít čas?!? :)



Angel Darkwood, tvými články o přečtených knihách už jsem se inspirovala, a když si prohlížím tvé povedené fotografie, mám pocit, že koupě fotoaparátu je to první, co bych měla v novém roce uskutečnit. Možná by se mi pak podařilo něco stejně krásného. :)


Jen tak pro sebe si zkouším překládat z angličtiny jednu kratičkou povídku, ale zřejmě se nikdy neodvážím požádat autorku o souhlas. Z mé žádosti by totiž okamžitě odhalila, že její rodnou řeč nijak zvlášť neovládám. Skutečně nechápu, co je na té angličtině easy. :)




Mám v hlavě ještě spoustu nápadů, připadám si jak parní kotel, jen vybouchnout. :) Ale netuším, jak tu páru zkrotit natolik, aby se zde objevovaly články, které by zajímaly především mě, ale které by zaujaly i vás a vy byste pak byli ochotni a svolni si se mnou povídat. :)

Obloukem se vracím k úvodu tohoto poměrně dost obsáhlého myšlenkového proudu a bohužel už zteplalým šampaňským znovu přijím vám všem. Ať se vám v tom novém roce daří!!! ♥


Jen jsem ještě chtěla doplnit popisky k jednotlivým fotografiím, abych vás nemátla. :)

1) ilustrační foto, zcizeno bůhví kde ;-)
2) Bill a Tom, jedna z mých nejoblíbenějších
3) medvíďata Bill a Tom, narozena v brněnské ZOO
4) Brian a Justin, seriál Queer as Folk
5) Monty Python
6) Andrej Pejič
7) Česká Lípa
8) Edgar Allan Poe
9) Jára Cimrman
10) Alan Rickman
11) Alexandr Ovečkin a Jaromír Jágr
12) konečná stanice metra C, Letňany
13) Tilda Swinton
14) Aleš Drvota, Babalet
15) Bill Nighy jako Billy Mack - Love Actually
16) Shakespeare a jeviště svět, Martin Hilský - dárek od Ježíška. :)
17) Jan Skácel
18) Jan Preisler, Černé jezero
19 - 22) ilustrační fota :)

Všechno dobré

31. prosince 2011 v 17:13 | Kattys |  Asi tak nějak...
do nového roku všem těm, kteří se zde na chvilku zastaví a okem spočinou. :)


Bill K.

28. prosince 2011 v 21:31 | Kattys |  TH = B+T+2xG
Mám pocit, že Bill definitivně zešílel. I když, ono možná bude i hůř. Ovšem mně ta zklamání, co jdou v poslední době ruku v ruce, docela stačí a nejsem si jistá, jestli snesu další ránu.
Mám spoustu výhrad k nejnovějším Billovým počinům, ale jelikož se mi nechce tak dalece se rozčilovat, vyzdvihla bych alespoň ty nejstrašnější hrůzy.

Myslela jsem, že snad špatně vidím, když jsem poprvé zahlédla tento děs. Ani ve snu bych se nenadála, že se od Billa dočkám něčeho tak nevkusného až vulgárního. Ostatní pocity si raději nechám pro sebe, jednoduše proto, že nejsou vhodné ku zveřejnění.


Možná to podle mých neustálých nářků či naopak zavilého mlčení tak nevypadá, ale skutečně Billovi neupírám možnost vyzkoušet si něco nového, neokoukaného a šokujícího. Vždycky budu stát na jeho straně a bránit jeho právo ukazovat se světu tak jak sám uzná za vhodné. Ale jásat nad některými z jeho pokusů odmítám a pravděpodobně se celkem dost rychle blíží ta chvíle, kdy se o jeho další počiny přestanu zajímat.

Zářným příkladem budiž dlouho očekávané dvojčecí tetování. Tedy já za svou osobu jsem od této události zas až tak nečekala. Možná tak před dvěma třemi roky, to ano, to by mohlo být zajímavé, ale od té doby, co se Billovi na mozek tlačí představa, že vypadat jako řidič náklaďáku či country zpěvák je to pravé ořechové ( a to se pochopitelně všem řidičům i zpěvákům omlouvám za přirovnání), pomalu a jistě ztrácím chuť zabývat se dvojčecími novinkami.

Proti tetování obecně nic nenamítám. Není to něco, po čem bych odjakživa prahla, ale proč ne, když se to někomu líbí, jsem pro. Ovšem nic se, dle mého, nemá přehánět a z Billových pokusů mě oslovil pouze TH znak a pak hvězdička. Vzpomínám si, že o Billově tetování na ruce jsem kdysi před lety odvážně prohlásila, že vypadá tak nějak vulgárně, a za tím si stojím. Nemluvě už o té podivné věci na boku, kterou jsem prostě nikdy nepochopila. A to ani co do obsahu, natož co do formy.

Ale uznávám, že každý má jiný vkus a co se líbí mně, nemusí se líbit ostatním. Natož Billovi.

O Tomovi ani snad mluvit nechci, tam jsem ztratila veškerou naději už dávno. Jedna z mála věcí, která se mi na něm doposud líbila, byla skutečnost, že se nenechal od Billa přesvědčit a neustále se bránil tetování. Nevím vlastně ani proč, ale ta myšlenka, že vzdoruje a tak se vlastně od ostatních snadno podlehnuvších odlišuje, mě bavila. Ovšem všeho dočasu.

Když už se tedy bratři konečně rozhodli pro společné tetování, je pro mne výsledek obrovským zklamáním.


Nemohu napsat nic jiného, než co jsem uvedla u děsivého obrázku výše. Nevkusné a vulgární.

Očima jsem přelétla několik blogů a dozvěděla jsem se pár zajímavých věcí. Že prý se jedná o věc zcela běžnou u mladých a že si mám prostudovat google. V mých očích to dvojici B+T nijak nepřilepšuje, ba právě naopak. Domnívala jsem se, že ať už se děje cokoli, Bill rozhodně není stádní typ. Nechat si vyrýt do kůže něco tak osobního na místě, kde to nosí každý druhý, to je BK přinejmenším nedůstojné. Ne, neudělám smajlíka, i když mě přímo svrbí prsty, příliš se na Billa hněvám.

A ještě jednu poznámku k umístění Billových a Tomových osobních údajů. Jak už jsem tady několikrát zmiňovala, přestože jezdím metrem v tak brzkou hodinu, pokaždé si čtu. Málokdy odtrhnu oči od rozečtené knížky, ale občas mi padne zrak na osoby sedící naproti mně. Nedokážu posloužit nějakým přesnějším odhadem, ale dejme tomu, že každý šestý až sedmý postarší muž pochybného vzezření, který se octne ve vagonu metra před šestou ranní, má tetování právě na těch místech, která zvolila i dvojčata. Podle mluvy soudě nejsou mnou pozorované objekty povětšinou české národnosti, ale to zřejmě nerozhoduje o počtu vytetovaných kotev, číselných kombinací a prapodivných znaků. Nechci být předpojatá, ale mně ty nechutně vypadající obrázky evokují příslušenství k nějakému tomu gangu, život na moři, či vězenskou minulost. Jestli tyto ohavnosti a nechutnosti mají zelenou u mladé generace, pak si nad celou tetovací kauzou myji ruce. :) Ano, sem už smajlík patří! ;-)



A na úplný závěr bych ráda poznamenala, aniž bych si tím chtěla nadobro uzavřít dveře do TH světa, že tohle není ten charismatický chlapec, kterého jsem před lety díky obrovské náhodě objevila, a kterého jsem po několik let se zájmem sledovala. Sice pořád ještě tvrdím, že za těma tmavýma očima něco... něco... prostě NĚCO být musí, jinak by to celé přece vůbec nedávalo smysl. Ale na druhou stranu, jen vlásek mě dělí od zjištění, že tohle je jen laciný pozér, který pro pomyslný úspěch udělá naprosto všechno. Budu jen ráda, když mě Bill přesvědčí o opaku.

Pro všechny dohromady i pro každého zvlášť...

23. prosince 2011 v 22:55 | Kattys |  Asi tak nějak...
... šťastné a veselé!!! :)



Neděle s VH - 18.12.2011

18. prosince 2011 v 17:22 | Kattys |  Neděle
... jen jedna vzpomínka...
Dodnes mám uschován mezi svými věcmi tento nenápadný ústřižek.


Pochází z Rudého práva, kteroužto komunistickou (jak už z názvu vyplývá) tiskovinu musela moje matka dobrovolně povinně odebírat v totalitních časech. V říjnu 1989 se v sobotní příloze objevilo mezi několika jinými i přání všeho dobrého Ferdinandu Vaňkovi. V té době jsem ještě netušila, jak Václav Havel vypadá, znala jsem ho pouze z vysílání podvratných vysílaček Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. A právě z té druhé jmenované jsem se dozvěděla, jak perfektní kousek se povedl a jak cenzoři, kteří podobu Václava Havla též neznali, pochybyli. Pochopitelně rovněž netušili, že Ferdinand Vaněk je postava z Havlovy hry Audience. A tudíž Rudé právo, hlásná trouba KSČ, veřejně poblahopřálo Václavu Havlovi, stíhanému disidentovi. :) To jsou paradoxy, jak by poznamenal bývalý pan prezident. :)

... jen jedna připomínka...
Pravda a láska že zvítězí nad lží a nenávistí? Úsměvné, ale zároveň i plné naděje.

... jen jedna poznámka...
Doma není nikdo prorokem.


Andrej, ten nejchlapečtější ze všech chlapců

17. prosince 2011 v 19:17 | Kattys |  Tváře
... pro flixo!!! Doufám, že to zabere! Možná bys mohla zajít až tak daleko a odpustit mu ta prsa, třeba. :-)


Tady taky vypadá poměrně chlapecky, ne?




A tohohle si nemusíš všímat, to je jen pro mě. Už těch chlapců bylo nějak moc. :)


Nicole Kidman a Robbie Williams - Somethin´ Stupid

17. prosince 2011 v 18:44 | Kattys |  Noty
Přestože ani Nicole ani Robbie nemají kabáty, tuhle verzi mám ráda a sem tam si ji pouštím. :)
A vidím stromeček, takže je pro sledování ten nejvhodnější čas. :)


Ali Campbell + jeho dcera + jeho kabát + Something Stupid

17. prosince 2011 v 18:33 | Kattys |  Noty
Normálně nesnáším, když mi někdo hraje na city a pokouší se ze mě dojit emoce, ale Alimu a jeho dceři ten duet kupodivu věřím. A navíc, do Aliho kabátu jsem zamilovaná už spoustu let, tak proč se s vámi o svou úchylku nepodělit. :)


Bill... po dlouhém čase zase jednou Bill. Ale jen díky kabátu!!! :))

17. prosince 2011 v 18:23 | Kattys |  TH = B+T+2xG
Abych byla alespoň jednou aktuální! A navíc, Billí k tomu dnešnímu kabátovému tématu přispěl velkou měrou. Ten jeho kousek je velice podařený. Což už se bohužel nedá říci o tom zbytku. A míním tím jeho neholenou tvář. Doufám, že ho to brzy přejde!!! I když, aby to pak nebylo ještě horší, v jeho případě jeden nikdy neví. :)


V kostičkách :) Salvatore Ferragamo

17. prosince 2011 v 17:00 | Kattys |  Po červeném koberci...
Já jsem prostě kabátová. Jinak se to nedá vyjádřit. Tedy, ne že bych měla skříň napěchovanou módními kousky a ráno netušila, který si vybrat, to zas ne, mám jen jeden exemplář, životem už notně otřískaný, ale to je pouze tím, že na slony se kabáty moc nešijou. :)
Ovšem kdybych se nějakou hříčkou přírody přes noc přeměnila ze zapšklé, kredenciózní, za chvilku už padesátnice, v mladou, vysokou, štíhlou a hlavně movitou dívku, to by se pak vidělo, kdo je blázen do kabátů. :)

Takhle pouze závidím Jennifer Lopez ty nádherné kostičky! :)


Jennifer Lopez, The Row - American Idol´s Hollywood Week Auditions, 2011
Salvatore Ferragamo

Salvatore Ferragamo - jako obvykle jsem o této značce neměla sebemenší tušení, ale dočetla jsem se, že výše zmíněný pán se narodil v roce 1898 v Itálii a již od dětství se zajímal o módu, zvláště o boty. A těm pak zasvětil svůj život. Píší, že velice úspěšně. :) Po jeho smrti firmu převzali rodinní příslušníci a rozšířili zavedenou značku o návrhy oblečení.
V současné době je kreativním ředitelem firmy Massimilliano Giornetti.


A z jeho podzimní kolekce jsem tedy opravdu velice nadšená. Miluju šedou v kombinaci s tou strohou, tak trošku "kancelářskou" elegancí. Sama bych se v kostýmkách škrtit nechtěla, ale podívání je to velice pěkné. :)






Salvatore Ferragamo, Fall 2011

Postcrossing - Indonésie, Holandsko, USA

17. prosince 2011 v 15:59 | Kattys |  Postcrossing
Tento týden se tedy nekonaly žádné pohlednicové žně, jako třeba u Majky. :) Ale ono to bude tím, že jsem si kvůli těm svým zubům dala drobet pauzu, takže se vlastně nemůžu divit. Doufám, že se postkrosaři do týdne vzpamatují, až to bude pošťačky mrzet. :)

V pondělí na mě čekal pohled z Indonésie, Shinta má nádherný rukopis, její písmo vypadá jak natištěné a ještě navíc mi nakreslila obrázek, z kterého jsem pochopila, že 30. listopadu, kdy pohled posílala, bylo u nich zataženo, deštivo, 27°C. Nic pro mě, zlatý střední Čechy! :)


Arend-Jan poslal pohlednici té části Holandska, kde žije a připsal, že je ženatý, má tři děti a dva vnuky. A koncem roku, což bude zřejmě co nejdříve, se chystá do Izraele. Ovšem největší překvapení mě čekalo na jeho profilu. Dočetla jsem se, že profil mu tajně vytvořil jeho syn, který je též členem této společnosti, a pro svého otce tak uchystal překvapení. To mi přišlo velice roztomilé. :)


A poslední pohlednici tohoto velmi skromného týdne poslala Cate z USA, která studuje literaturu na místní univerzitě a doufá, že se co nejdříve na téže univerzitě stane profesorkou. Proto není divu, že poslala "literární" pohlednici. :) Už jsem před časem jednu takovou obdržela a tak jsem byla z Roberta Burnse vyloženě nadšená. Až tak, že se chystám do knihovny, protože jsem od něj ještě nic nečetla. :)


Úplně jsem zapomněla přihodit pohled od Eleny z Ruska. Možná proto, že je tak zvaně "mimo". :)

Za normálních okolností by se mi zdál pohled na samovar příliš barevný a pestrý, ale na druhou stranu, proč ne, je to tak nějak... ruské. :) Elena psala, že to pečivo, co tam tak pěkně visí, si dávají k čaji za zimních večerů. Romantika. :)



Andrej... v kalhotách :)

16. prosince 2011 v 23:47 | Kattys |  Tváře
Jak se tady nedávno objevil Andrej v tom slušivém modrém modelu, s velkým úspěchem se, chudák, nesetkal. Ovšem já se nenechám odradit. Když se mi nepodařilo protlačit Andreje v šatech, zkusím to s kalhotami. Kupodivu i ty nosí a předvádí. A jak mu to jde! :)

Pravda, tohle na kalhoty moc nevypadá, no... řekněme šortky. Ale pěkný, ne? :)


Tak toto už vypadá téměř kalhotově, ale třeba by mohli mít nohavicoví puristé námitky, učiníme proto další pokus...


... tak ale tady už nemůže mít nikdo sebemenší pochybnost o tom, že Andrej kalhoty nosí!



A jak mu to ještě ke všemu sluší!


Že jo? :-)



Tak a poslední fotečka je pro Obi, pro vzpamatování se. Podprsenku jsem přímo nesehnala, tak alespoň holá hruď. Něco jako léčba šokem! ;-)


UB40 - Red Red Wine

15. prosince 2011 v 18:53 | Kattys |  Noty
Tahle tady prostě nemůže chybět. A už dám pokoj, vážně. Teda možná. :)


UB40 - Don´t Break My Heart

15. prosince 2011 v 18:40 | Kattys |  Noty
Ale tuhle mám taky ráda... :)


Ali Campbell

15. prosince 2011 v 17:00 | Kattys |  Hlasy
Jak si tak v komentářích debatuju s Giou a Justinkou o krásných sexy hlasech, přemýšlím, o kterém z úžasných jedinců bych měla psát a které hlasové fondy bych zde měla předvést. :)

Vzhledem k naší diskuzi se nabízí dvě jména: Alan Rickman a Randy Harrison, oba pánové se pyšní skutečně nezaměnitelnými hlasy, to by ovšem byla příliš jednoduchá a předvídatelná volba. Alan i Randy zajisté rádi v poklidu posečkají až na ně přijde řada. :)

Ale to jsem nezačala nejšťastněji. Měla jsem hned v úvodu vysvětlit, že se chystá nová rubrika, jo, jo, škatulkování, to je holt moje. :)

Celkem mě dost překvapuje, že s touto svou posedlostí vycházím na světlo až nyní. Nevím, jak se mi to vlastně přihodilo, nemám hudební sluch, ale jako se jiní nechají očarovat krásnou tváří či ztepilou postavou, já dám na hlas. :) Tak neříkám, pěkným podíváním nepohrdnu, to rozhodně ne, ale není nad to zavřít oči a nechat na sebe působit hluboký, chraplavý, podmanivý, pokud možno mužný hlas. A to o sobě prohlašuji, že nemám fantazii. No... jak kdy a jak na co. :)

Takže, abych dlouho nenapínala. Sérii pozoruhodných hlasů zahajuje... chvilka napětí... ještě jedna... a ještě... no tak dobrá, nebudu to protahovat... Ali Campbell.

Že nevíte, o koho jde? U mladších ročníků by mě to ani nepřekvapilo. :) Jsem nadšenou vyznavačkou rytmu reggae a takové to "městské", jak jsem si ho pro sebe nazvala, to, které produkují, či spíše produkovali, UB40, to je prostě nádhera!

Současnou dráhu Aliho i UB40 nesleduji, ke spokojenosti mi stačí jejich staré nahrávky, prima se u nich vlní v bocích. Zkuste to. :) Navíc, Ali Campbell se mi líbí. A hlas, hlas má prostě... prostě... neodolatelný. :)))

Nikdo na celém světě nedovede vyslovit " only fools rush in" tak sexy jako Ali v 0.05. Ani Elvis Presley ne a přitom je to původně jeho píseň. :)

No nic, už jsem si tu nahrávku pustila asi tak dvacetkrát za sebou, pochopitelně čistě ze studijních důvodů a Ali vypadá při každém dalším shlédnutí lépe a lépe. :)



Pravděpodobně nemá smysl od případných sebevrahů

15. prosince 2011 v 9:11 | Kattys |  Asi tak nějak...

požadovat alespoň špetku ohleduplnosti, ale velice by mi usnadnilo život, kdyby si pro odchod z tohoto slzavého údolí nevybírali kolejiště metra! A když už, tak by mohli vynechat trasu C. Jestli by jim i tyto skromné požadavky připadaly nesplnitelné, tak navrhuji bojkotovat časového rozpětí mezi šestou a půl sedmou ranní!!!!!

Doufám, že tento výkřik zoufalství vyzněl přesně tak necitelně jak jsem zamýšlela.

A žádný smajlík, jsem vážně naštvaná!!!

Coldplay

14. prosince 2011 v 18:34 | Kattys |  Noty
Protože se blíží Vánoce... :)




William Shakespeare - Sonet dvacátý

11. prosince 2011 v 22:22 | Kattys |  Tužky
Poslouchala jsem dnes při vaření Shakespearovy Sonety a abyte z toho také něco měli, vybrala jsem si jeden z nich ku zveřejnění. A to sonet dvacátý. Jednak je krásný sám o sobě, svou nejednoznačností vyvolává spoustu otázek, (třeba zrovna já se ptám, jak to ten William vlastně myslel? ;-)) a také bych řekla, že na blogu, kde se to androgynními bytostmi jen hemží, tento skvost prostě nemůže chybět. No a tak jsem ho pro jistotu našla ve třech různých překladech.



Tak krásnou, ženskou tvář, můj milý, máš,
že bych ti mohl říkat moje milá,
tvé ženské srdce nezná ženskou zášť,
tvou něhu ženská faleš nezkazila.
Tvé oči víc než ženské oči žhnou
a zlatým světlem prosvěcují svět,
tvé kráse všichni rádi podlehnou,
miláčkem žen jsi - mužů jakbysmet.
Příroda z tebe chtěla ženu mít,
pak k tobě sama prudkou vášní vzplála
a dala ti to, čím mi tě chtěla vzít:
k tvým božským údům další přidělala.
Tvá láska patří mně, až vybaven
Přírodou byl jsi k potěšení žen.

překlad: Martin Hilský


Příroda ti tvář ženy malovala -
jsi tedy dívka, mladíku mých básní,
je v tobě duše ženy, avšak stálá,
bez hravých proměn, jež jsou ženám vlastní.
Záře tvých očí, prudší, méně lstivá
než u žen, na čem spočine, to zlatí.
Muž s dary, jemuž z daru neubývá,
pro nějž muž pohled, žena rozum ztratí.
Nejdříve jsi byl stvořen jako žena,
pak příroda se ale zadívala
a dala ti, tvou krásou poblázněná,
věc- pro mě zbytečnou - jíž mi tě vzala.
Máš to, čím u žen touhy dosáhneš:
mně s láskou žehnej, s nimi v lásce hřeš.

překlad: Stanislav Rubáš


Ó pane - paní mé lásky, máš líce ženy,
vlastníma rukama přírody malované;
a něžné srdce žen, jenomže beze změny,
beze lži, do vínku těm falešnicím dané;
a oči jasnější než jejich - a míň zrádné,
jež všechno pozlatí, na co se podívají;
a mužnou postavu jež nade všemi vládne,
až muži klopí zrak a v ženách dech se tají.
Příroda tvořila tě zprvu jako ženu,
leč při té práci se do tebe zadívala
a z lásky dala ti, co pro mne nemá cenu,
takže tou štědrostí mi tebe vlastně vzala.
Když tě však určila jen ženám pro radosti,
ať patří mně tvůj cit - a tobě jejich skvosty.

překlad: Jan Vladislav






Bob Geldof

11. prosince 2011 v 18:39 | Kattys |  Noty
Přestože jsem člověk lenivý a tím pádem převážně sedavý až lehavý, tohle mě spolehlivě dokáže zvednout ze židle. :)

Jeden z mých nejoblíbenějších klipů vůbec.


Když už se nepokouším napodobit Bobův temperamentní pokus o tanec, alespoň se vlním do rytmu. Přála bych vám to vidět, z toho by mohl vzniknout neméně zajímavý klip. ;-)

Neděle s Hamletem - muzikál Janka Ledeckého

11. prosince 2011 v 18:30 | Kattys |  Neděle
Tak tento týden je na řadě Majka a její dotaz na muzikálového Hamleta. :) Mám sice povědomí o tom, že cosi takového existuje, ale při své zášti vůči muzikálům jsem vůbec neuvažovala o zařazení do mnou milovaných Nedělí. Zkrátka jsem si to své doupě nechtěla zaneřádit. Jenže pak jsem usoudila, že i tento druh "umění" by zde neměl chybět, byť by to mělo býti pouze do počtu.

Podotýkám, že proti Jankovi Ledeckému osobně nic nemám, s nostalgií vzpomínám na jeho začátky ve skupině Žentour, ale dílem Hamlet se nijak blíže zabývat nehodlám, fotografie vám bude muset stačit. :)


Ale abych nebyla za nerudnou babu, ráda vám sdělím, že muzikál se v příštím roce opět chystá na divadelní prkna. Takže si to užijte! I za mě. :-)