Srpen 2011

B + T

31. srpna 2011 v 21:25 | Kattys |  TH = B+T+2xG
Hoši, já na ty oslavné články moc nejsem. Ale úplně přehlédnout zítřejší datum se mi též nechtělo. Tudíž to vezmu stručně. Opatrujte se v tom světě, ať nezabloudíte a nezapomenete, odkud jste vyšli. Nenechte se převálcovat, držte se a pamatujte, jste na to dva. :)


Tak, oficiální část máme za sebou. Těm zkušenějším je už stejně jasné, že jsem celou tuto akci spáchala jen proto, abych si sem mohla umístit tuhle nádheru. :)


Neděle s Hamletem - deka 150 x 200 cm :-)

28. srpna 2011 v 1:40 | Kattys |  Neděle
Ještě pořád jsem nadšená z náhlého ochlazení, ale chápu, že každý jásat nemusí. Zvláště ti zimomřiví. A právě pro ty bych tady něco měla. Báječně hřejivou deku jménem Hamlet! :-)


Vypadá vážně dobře a je skladem! K nahlédnutí zde ! ;-)

Billovy kalhoty, pro změnu :-)

28. srpna 2011 v 1:12 | Kattys |  TH = B+T+2xG
Prosím vás, zbyl tady vůbec někdo, kdo by ještě nevěděl, že zrovna takovéto kalhoty, přesně tak nádherně červeně kostičkované, jsem někdy počátkem osmdesátých let také nosila? Mám pocit, že už jsem s tím otravovala kdekoho, ale kdyby mi přece jen někdo unikl... takže teď už to víte všichni. :)





No nic, já jen pro pořádek. :)

Luboš Pospíšil

27. srpna 2011 v 18:59 | Kattys |  Noty
Škoda, že se mi vrátil syn a tlačí mě od počítače, protože kdybych pokračovala nasazeným tempem, to by bylo článečků. Snad se sem večer, no večer, spíše hluboko v noci, ještě vrátím.

Při čtení Ortenovy deštivé básně jsem si vzpomněla na jeho Sedmou elegii a díky ní jsem po dlouhatánské době připadla na Luboše Pospíšila a jeho píseň Píši Vám Karino. Také patří do přehlídky mých oblíbenců z dob dávno minulých.
Tady jsou, interpet i dílo. :)


Jiří Orten - Chvěje se mi ruka

27. srpna 2011 v 18:37 | Kattys |  Tužky
To se nám nějak rozpršelo! Klid, ještě pořád se z přechodu studené fronty raduju, jen by to chtělo přidat ke Skácelovu poprchávání něco více... deštivého. :)


A našla jsem! Sice trošku depresivní, ale krásné...

Chvěje se mi ruka

Jiří Orten

Proč se jen pláče při bolesti
když každá úleva
tě vrací zpátky
proč se jen pláče jaké je v tom štěstí
ach ano pláč je asi pro šťastné

Opravdu chtěl bys někdy plakat

Déšť na římse to je ta pravá nota
máš mnoho starostí
jak skončit tento den
když okno otevřeš zima tě rozdrkotá
ty nevíš k čemu teplo je

k čemu je déšť co ti to říká

Ach teplo to je býti unaven
a déšť jsou housle pro básníka
ale ty nevíš k čemu ještě hrát
když nikdo nepřichází aby slyšel
a čísi hlas ti říká tiše

že je čas skoncovat

Andrej x Brigitte

27. srpna 2011 v 18:12 | Kattys |  Tváře
To jsem se dnes nějak rozjela s těmi články, ale to bude tím, že během pracovního týdne opravdu nestíhám, zvláště pak koncem měsíce, to jezdím domů jen přespat.

Ale pozoruju, že si Andrej se mnou v tempu nezadá. Co se nových foteček týká, vůbec mu nestačím. Ovšem já se nenechám znervóznit a v poklidu si sem přidám focení staršího data, které mi připadá velice vydařené. Co vydařené, nádherné! :-)

Foto: Sabine Villiard
BMM Magazine









U téhle fotky jsem se trošku zarazila, měla jsem pocit, že už jsem ji kdysi někde viděla, ale nemohla jsem si vzpomenout. A pak se mi rozbřesklo. Brigitte Bardot a šedesátá léta! Začala jsem zuřivě hledat, ale kupodivu... nic. Mé skálopevné přesvědčení trochu zesláblo, ale stejně, řekněte sami. Brigitte klidně mohla tuhle pózu nafotit. :)



Brigitte Bardot


No dobrá, tak v lecčems Andrej ještě za Brigitte zaostává, ale kdo ví, třeba ji jednou ještě předežene... :-)



Jan Skácel - Zlatá brána

27. srpna 2011 v 15:11 | Kattys |  Tužky
Jsem tak rozjásaná, že se ochladilo, to chce něco poetického, uklidňujícího. Třeba Skácela.



Zlatá brána

Jan Skácel

Hledal jsem hezké slovo pro tebe
a měl jsem na jazyku temnou višni.
I chřástal se mi líbil,
také tráva.

Dokonce i autogén.

A náhodou jsem našel nejhezčí,
dívej se, venku poprchává.

Není to zlatý červencový liják,
co je jak mečem podepřená brána.
Můžeme vejít. Hlava nesejde.
Venku jen trochu, drobně poprchává.


Už je to tady!

27. srpna 2011 v 13:44 | Kattys |  Asi tak nějak...
Už je to tady!!! Kačenka si dokonce musela vzít ponožtičky, neb jí byla ziminka na nožičky!!!

Huráááá!!! Slááávááá!!! Jupííííí!! Tralalááá!!!

Nezešílela jsem, jak by se na první pohled mohlo zdát, mám jen ohromnou radost, že se konečně ochladilo!!!

Ještě malou chvilku a dočkám se svého milovaného podzimu! :)


I když bude vypadat třeba takto


a nebo i takto


Jen když už nebude to odporné vedro! :-)

Postcrossing - Čína, Lotyšsko, Finsko, Německo, Estonsko, Kanada, Bělorusko, Polsko, Taiwan, Německo, Hong Kong, Taiwan

27. srpna 2011 v 13:28 | Kattys |  Postcrossing
Tentokrát se opravdu dařilo... :)

Xiaomin z Číny poslala pohlednici Císařského paláce v Shen Yang. Původně jsem se domnívala, že se jedná o část Zakázaného města, jak nejsem honěná v čínské historii, ale ono ne. :)


A jako bonus jsem na rubu pohlednice našla své jméno napsané v čínštině. Kdyby se tady snad našel někdo, kdo by neuměl čínsky - já jsem Kateřina. :)



Andrejs z Lotyšska napsal, že jestli jsem viděla film "127 hours", bude mi jeho pohled připomínat známá místa. Film jsem pochopitelně neviděla a tak jsem zajela na csfd. Hmmm... já mám skály ráda, takhle třeba v televizi, když dávají nějaký ten dokument... :-)


Opět jedno postcrossingové překvapení. Jenni z Finska mi napsala česky, že v roce 2009 studovala v Brně a protože jí připadalo, že Brno a okolí nemluví anglicky, pustila se do češtiny. Doslova: "překvapivě místních lidí nemluví anglicky, tedy učím se málo čeština". Jenni, jsi dobrá, já už se téměř dvacet let pokouším o "málo angličtina" a furt nic. :)))


Debbi z Německa se dopustila jen "many greetings from Germany", ale protože se mi její pohlednice z Yosemitského národního parku velice zamlouvala, přimhouřila jsem oko. :)



A u přírody zůstaneme. Můj syn miluje medvědy, dokonce si v jedné počátačové hře, u kterých tráví většinu času, dal přezdívku " Medvido El Mišo". Doufám, že jsem neprozradila žádnou vysoce tajnou informaci, jen jsem chtěla objasnit, proč jsem z pohledu od Eve z Estonska tak nadšená. :)


Neměla jsem sílu kazit radost Amandě z Kanady upozorněním, že tenhle nádherný pohled už ve své postcrossingové sbírce mám. Pobavilo mě, když mě Amanda lákala k návštěvě CN Tower, prý že je vysoká 1 815 stop. Každý ať si laskavě přepočítá sám, váhy a míry mi nikdy nešly. Musela jsem prohlídku odmítnout s tím, že mám závratě při pohledu z okna v prvním patře. :)


Pozdrav od Anny z Běloruska mě trošku zarazil, koresponďák jsem zatím ještě nedostala. :)


Anika z Polska napsala, že Bydgoszcz je město staré přes 700 let a na některých místech má prý člověk pocit, že tu kráčející historii doslova cítí. :)


Sardo z Taiwanu o historii Sansie nenapsala nic, zato se svěřila, že zrovna slaví 25. narozeniny. Odepsala jsem, že je od ní opravdu velice milé, když si i ve víru oslav dala tu práci, prohledala mou galerii oblíbených a vybrala zrovna tento úžasný pohled. :)


Křeček od Williho z Německa vypadá, jako by také něco slavil. :)


Ve svém věku už nijak zvlášť netoužím po cestování, jsem na to příliš pohodlná, ale jeden sen bych přece jen ještě měla. Vidět Hong Kong. Nedokážu dost dobře vysvětlit proč, možná na tom má podíl i to, že jsem velkou fanynkou tzv. hongkongských vyvražďovaček, tedy filmů, ve kterých tečou potoky krve a závěr filmu zastihne jen velice málo přeživších. Neklepat si na čela, sama sebe nechápu. :) Pohled od Darrena z Hongkongu mi můj sen připomněl. Kolik tak může stát letenka? :)))


A krásným obrázkům není konec, ještě jsem dostala pohled od Ya Ting z Taiwanu, takový ten "mimo", kdy se dva postkrosaři domluví, že si budou navzájem posílat pohlednice tak zvaně nad plán. :)
Ya Ting píše, že jí tyhle květiny připomínají dětství, kdy její maminka vlastnila květinářství. :)


V růžové... Ted Baker

27. srpna 2011 v 11:16 | Kattys |  Po červeném koberci...
Tak jsem se dočetla, že prý "Her rose pink Ted Baker 'Grete' frock with a pleated skirt and ruffled detail bodice is absolutely gorgeous". No prosím, proč ne. Sice jsem z celé věty pochopila jen "absolutely gorgeous", ovšem to bylo zřejmě to nejpodstatnější. "Frock", "pleated", "ruffled" a "bodice" jsem si pilně vyhledala a už můžu přinášet světlo masám. :)
A teď hezky česky, sluší jí to. :)


Alice St. Claire, "William and Catherine: A Royal Romance" New York Screening, 2011
Ted Baker

Ted Baker, britská oděvní firma, založená v roce 1988 Rayem Kelvinem. Tenhle člověk mi tedy ale dal zabrat. Nejprve jsem se zoufale snažila vygůglit foto Teda Bakera, abych po hodinách hledání pochopila, že Ted Baker je značka a jeho fotku prostě nenaleznu. Tak jsem si nadala do imbecilů a začala pátrat po fotečce Raye Kelvina. A zase bylo veselo. Pán toho jména sice existuje, ale fotí se zásadně tak, aby mu nebylo vidět do obličeje. Zřejmě bude mít smysl pro humor, nebo že by pud sebezáchovy? Ale oblíbila jsem si ho, to ano. I když jeho výtvory dvakrát nadšená nejsem. Ale vy třeba budete. :)













Ted Baker Sprig/Summer 2011

Chameleon

27. srpna 2011 v 10:18 | Kattys |  V obraze...
A teď si dáme zvířátka. :)

Majko, to by byla roztomilá pohlednice, že? Ale nevím, jak by se na to tvářil Sampat Naik, že jeho fotografie putuje postkroseřím světem. Dost na tom, že jsem mu šlohla fotku a neuvedla zdoj. ;-)


Sampat Naik, z cyklu Waste

Billova trička - 7. díl

26. srpna 2011 v 23:33 | Kattys |  TH = B+T+2xG

A protože mi Bill po dlouhé, velice dlouhé době udělal radost fotkami, vybírám alespoň dvě,



kterými dal pozapomenout děsivé kostičkované košile, svaly, vousy a vůbec vizáž country zpěváka. Jasně, já vím, že fotky byly foceny dříve, než ty příšerné momentky z L.A., ale nechte mě chvíli snít. :)

Vlastně jsem překvapila sama sebe, ale pokračování tričkového seriálu je zde. :)

Po tak dlouhé pauze mám v tom oblečení docela slušný zmatek, ale snad se do toho dostanu. :)

Bill zamlada, kdy možná už tušil, ale dozajista ještě nevěděl,


Bill trošku starší, ale časovou posloupnost po mně nechtějte, v tom mám zmatek přesně jako v těch tričkách. :)



Tady vypadá tak roztomile, až mám podezření, jestli to není zase nějaká montáž. Majko??? :-)



Roztomilý, to je to správné slovo. :)


Nejsem si jistá, zda tady tohle tričko už nebylo, ale když on se nositel tváří tak rozverně až rozjásaně. Já budu mít svoji vlastní voskovou figurínu a vy ne, heč! :)


Ale můžete se na ni přijít podívat, za mírný poplatek. :)


Tak tuhle fotku jsem ještě neviděla a tudíž se o ní neodvažuji žertovat, co když to vůbec není Bill. :)


Bile, úsměv! Jasně že jsi nejkrásnější široko daleko! :-)


Tak a tady jedno tričko na přání. To to trvalo, že? :-)


A teď si udělám radost já!

On se tváří tak smutně, brouček, hned by ho člověk zachraňoval, no ne? :-)


Neděle s Hamletem - Jan Saudek

21. srpna 2011 v 8:30 | Kattys |  Neděle


Jan Saudek - Hamlet, princ dánský, 2003

Magdalena Kožená

20. srpna 2011 v 18:38 | Kattys |  Noty
Když jsem minulou sobotu korzovala se synem po Praze, všimla jsem si plakátu Magdaleny Kožené. Zval na její koncert v Národním divadle. Zajásali jsme oba, já i syn, já mám ráda její hlas, syn oceňuje plavé kadeře. :) Kupodivu se nám podařilo sehnat i vstupenky. Jen mám trošku obavy z termínu. Sice se snažím myslet pozitivně, ale hádejte, kdo bude mít 19. října angínu? Hádanka není těžká, jsou jen dvě možnosti. Buď Magdalena Kožená a nebo já! :-)



Abych si zkrátila čekání, našla jsem na YT své oblíbené video, které už jsem spoustu let neviděla. Ale pořád je kouzelné. :)


Tak ještě jednu fotečku na závěr. :)


V tyrkysové Antonio Berardi

20. srpna 2011 v 9:44 | Kattys |  Po červeném koberci...
Nejspíše to nebude tyrkysová, ale snad to nevadí. :)

Kalhoty se mi velice zamlouvají a to chundelaté cosi jsem už od včerejška vstřebala :)

Rihanna, Reb´l Fleur London Fragrance Launch, 2011
Antonio Berardi

Antonio Berardi, narozen v roce 1968, britský módní návrhář s italskými předky. V jeho kolekcích je prý vždy patrný střet britské a sicilské kultury. Takhle na první pohled jsem to sice nepoznala, ale kdo ví, třeba mi časem zbystří zrak. :)








Antonio Berardi, Resort 2012

Postcrossing - Rusko, Holandsko, Dánsko, Holandsko, USA

19. srpna 2011 v 22:38 | Kattys |  Postcrossing
Jak už jsem psala, když nemám co ukazovat, vypomůžu si z vlastních zásob. :-)

Nevím, jestli Alina z Ruska studovala mé oblíbené pohlednice a nebo se prostě jen trefila, ale její pohled patří k těm nejhezčím, které jsem zatím dostala. :)


Norbert z Holandska se vlastně také trefil. Jak už jsem psala, nemám ráda spoustu maličkých obrázků, dávám přednost jednomu většímu, ale tulipány miluju. A že si jich tady mohu užít dosytosti. :)


Rita z Dánska napsala, že tenhle pohled viděla v mé galerii oblíbených a tak mi ho posílá. Vždycky procítěně děkuji, tedy pokud mi to moje chabá znalost anglického jazyka dovolí, protože je milé, když zjistíte, že někde ve světě si někdo vám naprosto neznámý dá práci, aby vás potěšil. Ritě se to s maceškami rozhodně podařilo. :)


Také Karin z Holandska mi udělala radost. I narcisky jsou mé oblíbené květiny. Karin pohlednici poslala v obálce a přidala sáček čaje. Nejdříve jsem byla dojatá její pozorností, přestože sáčkový čaj nepiju. :-), ale pak jsem se dočetla, že pisatelka je též sběratelkou známek a všechno bylo jasné. Za čaj jsem poděkovala a známky samozřejmě poslala. :)


Ronda z USA se opravdu rozepsala. Ani snad ne tak o sobě, jako o jakémsi dětském centru, které pořádá letní tábory, jestli jsem vše správně pochopila. Pohlednici od centra jsem ještě nedostala. :) Na obrázku je památník J.E. Oglethorpa, který měl cosi společného s počátky státu Georgia. Možná. :)


Ivan Hlas

18. srpna 2011 v 21:29 | Kattys |  Noty
Původně jsem měla v úmyslu sepsat obsáhlý článek o své lásce k Ivanu Hlasovi, sahající až někdy k počátku osmdesátých let, ale v mém pokoji je tak neuvěřitelné dusno, že se mi prsty lepí ke klávesnici. Takže až příště. A článek se bude jmenovat: Jak Ivan Hlas prodával desky v Pantonu na Starém městě a Kattys si k němu šla koupit jeho vlastní elpíčko. :)

Než se ochladí, můžete si poslechnout - Dej mi jen pár minut


Když mně to nedá. Abyste snad nečekali nějakou senzační story, Ivana Hlase pochopitelně osobně neznám, on nezná mě a tak to i zůstane. :)

Stephen Leacock - Kanadské žertíky

18. srpna 2011 v 12:35 | Kattys |  Přečteno
Když jsem před dávnými a dávnými lety poprvé četla Literární poklesky Stephena Leacocka, bavila jsem se přímo královsky. Až tak, že jsem okamžitě začala pátrat po dalších dílech autorových. Ale nějak se mi nedařilo. Po čase jsem objevila Kanadské žertíky a celá natěšená se na ně vrhla. A jak už to tak bývá, když se na něco strašně moc těším, dostavilo se zklamání. Přečetla jsem si pár povídek a knížku odložila. Abych se k ní po dlouhé době zase vrátila a dala Žertíkům šanci. Na druhý pokus už to bylo přece jen lepší, ale žádné výbuchy smíchu se nekonaly. Pouze jsem se usmívala, na mnoha místech vyloženě shovívavě. Přemýšlela jsem, čím to může být, že na mě Kanadské žertíky zkrátka nezabírají, ale nemohu na nic přijít. :)


Ani se mi nechce věřit, že autor napsal zrovna tohle někdy ve dvacátých letech minulého století. Nic se nezměnilo. :)


Malé lekce ze žurnalismu

Týdeník "Terno týdne" se dovídá, že Ela Smithová utekla z domova s čeledínem

Ve skutečnosti se stalo tohle: Ela Smithová, dospělá dívka ve věku devatenácti nebo dvaceti nebo pětadvaceti let nebo tak nějak, odešla jednou odpoledne s čeledínem. Nikdo si toho tehdy zvlášť nevšímal. Pan Smith, kterému patří dvacetihektarová farma asi tisíc mil od New Yorku a čtyři míle od nejbližší železniční zastávky, sklízel právě na poli tykve, když za ním přišlo jedno z mladších dětí a řeklo: "Hele, táto, Ela se někam ztratila s Billem a máma říká, že utekli z domova." Pan Smith řekl: "Sakra, stejně je ta holka nemehlo!" Později odpoledne se Ella s Billem vrátili zpátky. Zajeli si do Centervillu a dali se tam oddat smírčím soudecm. Vrátili se včas, aby pomohli uložit poslední fůru tykví do stodoly. Ela je domácká buchta, ale čeledín, kterému říkají Bill, přišel z Anglie teprve před rokem a zřejmě má nějaké vzdělání. Skutečně chodil do večerní školy v Huptonu pod Horou v Lancashiru, kde prošel instalatérským, elektrikářským a topenářským kurzem. Právě v tom, že přišel z Anglie, objevil týdeník "terno týdne" příležitost popsat tu epizodu takhle:

ROZVRAT ŠŤASTNÉHO DOMOVA
FEŠNÁ BRUNETKA A MATURITOU UPRCHLA Z DOMOVA S ABSOLVENTEM OXFORDSKÉ UNIVERZITY

Krásná sedmnáctiletá maturantka střední školy Ela Smithová, vedená beznadějnou láskou, nedbala zoufalých proseb svých rodičů a rozvrátila šťastný domov svým útěkem s Williamem Rufusem Montgomerym, nonšalantním mladým absolventem Oxfordské university. Opustila svůj krásný domov poblíž Centervillu a dala se s mladým mužem oddat před smírčím soudcem.
V rozhovoru s reportérem "Terna týdne" prohlásila rozkošná Elinka krátce po svém útěku: "Prostě jsem to musela udělat. Tolik Billa miluju."
Zdá se, že pan Smith byl v době útěku na svém tykvovém poli, pravděpodobně při partii golfu. Jeho manželka, která se jmenuje paní Smithová, byla zaměstnána doma, patrně tříděním navštívenek včerejších hostů.
Celé sousedství propadlo nejdivočejšímu zmatku. Pátrací četa, de facto půl tuctu pátracích čet místních farmářů, po zuby ozbrojených brokovnicemi, pročesává okolní lesy, zatímco policie obsazuje všechny zapadáky a špeluňnky v Centervillu, které může najít. Paní Smithová, nešťastná matka, je podle našich informací bez sebe žalem, naprosto celá pryč.
Dotyčný mladý muž, jehož jméno, jak nám bylo sděleno, zní William Rufus Montgomery, je popisován jako "vysoký, pomenší, tmavý, ale se světlými skvrnami":
Předpokádá se, že mladá dvojice míří ke kanadským hranicím, nebo na území Mexika či an Kubu.
O dvě hodiny později.
V doprovodu velkého sběhu šťastných přátel padla rozkošná Elinka Smithová do náruče své plačící matky a všecka v slzách vzlykala s prosbou za odpuštění po svém návratu domů, kam byla vystopována smečkou buldoků.
Ela a její novomanžel, mužný mladý William R. Montgomery, usmířený nyní s rodiči své nevěsty, se nastěhují do místnosti nad letní kuchyní.

O princezně Zlatovlásce

17. srpna 2011 v 22:17 | Kattys |  Tváře
Prostě... pohádka... :)
















Neděle s Hamletem - Eugene Delacroix

14. srpna 2011 v 15:23 | Kattys |  Neděle

Tak zas troška výtvarného umění. :)

Eugene Delacroix - Hamlet a Horacius na hřbitově, 1839



Když už jsem jednu začala, nechce se mi jen tak končit. Mám pocit, že tohle je snad nejznámější autorův obraz.


Svoboda vedoucí lid, 1830

Já mám ovšem ráda autorův portrét Frederyka Chopina...


Portrét Frederyka Chopina, 1838

A na malířův vlastní autoportrét se také ráda dívám...


Autoportrét, 1837