Červenec 2011

Neděle s Hamletem - A.Strindberg - Červený pokoj

31. července 2011 v 21:58 | Kattys |  Neděle
Tentokrát jsem si vybrala úryvek z knihy, kterou právě čtu - August Strindberg - Červený pokoj. Hovoří spolu nadšený mladík, který touží dostat se k divadlu a postarší herec, který se mladíka pokouší odradit od jeho úmyslu. Pochopitelně marně. Copak si mladí dají někdy říct? :)


"Vždyť jste přece hrál ty největší role. Hrál jste přece Shakespeara! Hrál jste Hamleta! Opravdu to vámi nikdy neotřáslo, když jste přednášel ten hluboký monolog ´Být, či nebýt´?"
"Co myslíte tím ´hluboký´?"
"Hlubokomyslný, hluboce cítěný!"
"Vysvětlete mi to blíž! Jaká je v tom hloubka, když někdo řekne: ´Mám se zabít, nebo nemám? Docela rád bych to udělal, kdybych věděl, co přijde po smrti, a ostatní by to udělali taky, jenže to nevíme, a proto si netroufáme se zabít.´To se vám zdá hlubokomyslné?"
"Ne, takhle ne..."
"Tak vidíte! Jistě jste o tom někdy uvažoval vzít si život! Nemám pravdu?"
"Někdy o tom jistě uvažoval každý!"
"No, a proč jste to neudělal? Protože jste si právě tak jako Hamlet netroufal vzhledem k nejistotě, co přijde potom. A bylo to tak hlubokomyslné?"
"To ne."
"Takže je to docela jednoduchá banalita. Jedním slovem, je to - jak se tomu říká, Gustave?"
"Je to staré!" zazněla odpověď od hodin, kde Gustav zřejmě čekal na narážku.
"Ano, je to staré! Kdyby ovšem autor předložil nějaký přijatelný projekt, jak by mohl vypadat budoucí život, pak by to bylo něco nového!"
"Copak je všechno nové tak vynikající?" zeptal se Rehnhjelm, celý skleslý pod dojmem nových věcí, které vyslechl.
"To, co je nové, má aspoň jednu dobrou stránku - že to je nové! Pokuste se myslet podle svého a shledáte, že se neustále obnovujete. Věřte mi nebo ne, ale ještě než jste vešel do dveří, už jsem věděl, o čem se mnou budete mluvit, a vím, na co se mne zeptáte, až se dostaneme k Shakespearovi."

Postcrossing - Bělorusko, Ukrajina, Anglie, Finsko, Thajsko

30. července 2011 v 19:46 | Kattys |  Postcrossing
Doufám, že se na mě Julia z Běloruska nebude zlobit, když poznamenám, že její angličtina bude s tou mou tak nějak nastejno, a že jsem tedy spíše jen vytušila, co mi chce sdělit. Snad jsem pochopila správně, že pohled jí připadá pozitivní a proto mi ho posílá. :)


Taťána z Ukrajiny mi poslala pohled z Oděsy a na rubu pohlednice je popsán příběh, který se váže k objektu na obrázku. Jsem sice schopná číst rusky, jenže odesilatelka text přelepila známkami a adresou, takže se asi nikdy nedozvím, jak to s tou nebohou dívkou dopadlo. Jestli se tedy jednalo o dívku. Anebo by se našel nějaký zkušený cestovatel? :)


Ještě do pátečního odpoledne jsem s tímto pohledem byla celkem spokojená, sice mě tyto víceobrázkové pohlednice příliš netěší, ale Ipswich tam nevypadá vůbec marně. No jak říkám, do pátku byl klid, ale pak vyrukovala Majka se svou týdenní dávkou došlých pohledů a já jen zírala, jakou krásnou pohlednici poslad David z Anglie jí. K nahlédnutí zde. :)))


Opět pohlednice, která sice ukazuje nádherné Finsko, ale já bych se spokojila s jedním obrázkem. :) Sini píše, že se na tomto místě každoročně koná operní festival. Musím se pochlubit, a Sini jsem tuto informaci nesmlčela, že o festivalu vím. :)


Pohlednice, která připutovala z Thajska, je nádherná, ale odesilatel Namon se o ní nikterak nerozepsal. :)


V šedočernomodrobílohnědé... :) Balenciaga

30. července 2011 v 11:38 | Kattys |  Po červeném koberci...

Nejprve mě Anna Wintour svým výběrem vyděsila, ale čím déle na fotografii hledím, tím více se mi její šatečky líbí. Jsou sice trošku podivné, ale pro šéfredaktorku americké verze Vogue zřejmě ty jedině možné. :)


Anna Wintour, "The Whistleblower" New York Screening 2011
Balenciaga

Cristobal Balenciaga - dodnes jsem nepřišla na to, čemu bych se vlastně chtěla v životě věnovat, aby to mělo alespoň nějaký smysl. To Španěl Cristobal Balenciaga měl jasno už ve svých šestnácti letech a zařídil si malý módní salon - v roce 1901.

Nicolas Ghesquiere měl také zřejmě dost brzy jasno a možná i proto je v současné době módním návrhářem úspěšné značky Balenciaga.


Jeho modely mi sice připadají poněkud zvláštní, ale nakonec, proč ne. :)





Balenciaga Resort 2012

Do třetice... ;-)

30. července 2011 v 0:18 | Kattys |  Tváře
Už dám vážně pokoj, ale když ono je to celé takové roztomiloučké. :)



Tak ještě jednu na dobrou noc. :)


Když tomu se nedá odolat! :)


Opět pro radost :)

28. července 2011 v 22:09 | Kattys |  Tváře
Už je mi sice trochu lépe, ale radost si klidně dělat můžu i nadále, ne? :) Tentokráte v barvě. :)












Pro radost :)

27. července 2011 v 21:09 | Kattys |  Tváře
Něco na mě leze. Po dvou měsících utrpení v pražské hromadné dopravě se to dalo čekat. :)

Takže, sobě z léčebných důvodů, místo Paralenu, Nasivinu, Celaskonu atd. A vám pro radost.

Dobrá, Obi jásat nemusí, ale ostatní to mají povinně. :)))







Když přijdou vedra... :)

26. července 2011 v 19:15 | Kattys |  V obraze...
Pokus ochladit se. :)

Fotografie je stará už několik dní, nevím, jestli je v USA pořád takové horko. :)



Rashawn West, 17, shakes water off his head while carrying his 1-year-old son Al-Shameir West in Newark, New Jersey.

Postcrossing - Německo, Rusko, Japonsko, USA, Belgie

26. července 2011 v 18:09
Další dávka pohlednic. :)


Opravdu mě těší, že je mi Mnichov tak nakloněn a i já jsem ochotna si ho zamilovat. Jen mám trošku problém s Hansem, který mi pohled poslal. Jestli prý bychom si nemohli vyměňovat pohlednice i mimo. Dokonce otiskl na pohled razítko se svou adresou. Jenže se mu zřejmě chvěla ruka a já adresu nemohu rozluštit. Tak teď nevím, jak to mezi mnou a Mnichovem bude pokračovat dál. :)


Moskevská univerzita vypadá vskutku impozantně. Však jsem se o tom Angelině v poděkování za její pěkný pohled zmínila. Ona se mi zase svěřila, že Českou republiku minulý rok navštívila a že se jí moc líbila Praha a ... pivo. :)))


Junko z Japonska se zabývá postcrossingem už přes tři roky. Odtud zřejmě pramení stručně pojatá rubová strana této nádherné pohlednice. "Osaka Castle, built in 1593" - až takhle byla stručná. :)

To Linda z USA nebyla skoupá na slovo. Napsala mi, že její bratr nedávno navštívil Minneapolis a přivezl jí odtud pohledy. Tenhle, co vybrala pro mě, je vážně moc pěkný, že? :)

Diane pochází z poutního městečka Scherpenheuvel v Belgii a poslala naprosto úžasné vlčí máky. :)

Neděle s Hamletem - opět kočky :)

24. července 2011 v 18:45 | Kattys |  Neděle
Tak jako jsem nechápala, proč by se skládací kočička měla jmenovat Hamlet, stejně tak mi není jasné, co má toto znamenat. Proč kočičí hlavy? :)


Postcrossing - Portugalsko, Polsko, USA, Čína, Finsko

24. července 2011 v 18:35 | Kattys |  Postcrossing
Konečně jsem si trochu porovnala došlé pohlednice a můžu se začít chlubit. :)

Isabel z Portugalska poslala reklamní pohlednici, která má upozornit na rozdíl mezi pohlavími co do vzdělání a pracovních příležitostí. :)


Agnieszka z Polska mi udělala velkou radost, přesně takovéto "městské" pohlednice mám ráda.



Alla z Austinu v Texasu mi na pohlednici napsala "May all your dreams come true!" Jen mě pobavilo, když pod mou adresu připsala a barevně zvýraznila prosbu - Please deliver to Czech Republik. I s vykřičníkem. Zřejmě si chudák myslí, že tady ještě lezeme po stromech. :)))


To Wang z Číny poště důvěřoval a navíc pro mě vybral tento nádherný pohled. Jedná se o Černou dračí jeskyni. Nádherné! :)


Anne z Finska se mi svěřila, že odjíždí na dovolenou do Itálie, kde si pronajala dům. No co, nejsem závistivý člověk, já zas někdy v srpnu pojedu na výlet do České Lípy. Heč. :)))
Maliny vypadají úžasně, hned bych si dala. A navíc mi připomínají povídku od cynical-terror, kterou pro nás nadšence naprosto skvostně překládá flixo na twc.blogu. :)


V červenorůžové... Gimbattista Valli

23. července 2011 v 22:35 | Kattys |  Po červeném koberci...
Zvláštní kombinace barev, samotnou by mě to nikdy nenapadlo, ale Emmě ty barvy sluší, i ta obrovská mašle. :)

Emma Stone, Friends With Benefits New York Premiere 2011

Gimbattista Valli


Gimbattista Valli, francouzský módní návrhář narozen v Itálii. Podle jména bych tedy francouzský původ nehádala. :)












Gimbattista Valli Fall 2011

Víkend patří keckám :)

23. července 2011 v 21:45 | Kattys |  Asi tak nějak...
Mám pocit, že je nutno odlehčit atmosféru. :)

Co se týče reklam, propracovala jsem se od nenávisti přes vlídný nezájem až k nadšenému jásání. Když je nad čím. Jásat. :)

Vyhovovalo by mi, kdyby u každé reklamy byl znám její tvůrce, takhle to trvá roky, než zjistím, že například moji milovanou "Až to budu natírat příště..." natočil Milan Šteindler. :)

A teď už má současná nejoblíbenější, Kecky. :) Nemůžu se rozhodnout, jestli Mácháč a nebo Lužnice. :)


Jak jako kdy, třeba o víkendu si volej. :)))


Jsem snad Jarmilka, nebo co? :)))


Miluju červenou, znechucenou kecku. Doufám, že přibudou další. :)))


Nakonec se mi podařilo najít tu zmiňovanou Šteindlerovu reklamu. :)))


Norsko

23. července 2011 v 14:34 | Kattys |  Asi tak nějak...
Když jsem si zakládala blog, byla jsem poměrně dost na rozpacích, o čem by měl vlastně být. Jedno jsem ale věděla naprosto přesně. Žádná politika, žádné zprávy ze světa či domova, žádné diskuze o globálních problémech. Ne že bych snad neměla k těmto tématům co podotknout, ale prostě ne. Ale možná je právě teď ta správná chvíle svá předsevzetí vzít zpět. Alespoň na chviličku.

Ve stínu norského masakru se skutečnosti, které mi ještě včera připadaly nesmírně důležité, zdají po dnešní dávce zpravodajství ze Čtyřiadvacítky lehce malicherné a vášnivá debata o Billově vzhledu rázem nenabývá antických rozměrů, jak tomu bylo ještě krátce po půlnoci.

Nechápavě hledím z televizní obrazovky na svého syna a zpět a ovládá mě jediný pocit. Ne, strach ne, ještě ne, je to spíše údiv, takové nevěřícně nakrčené obočí, protože tohle už bylo sakra blízko. Sobecké, já vím.

Poslední dobou se mi často stává, když vagon metra zastaví na nezvyklém místě, nebo vydá prapodivný zvuk, nebo se některý ze spolucestujících chová drobet podivně, že se rozlížím po lidech kolem sebe a říkám si, jestli by se mi zrovna s těmi okolo chtělo umírat.

Občas mám zkrátka pocit, že být patetická je to jediné možné řešení, jak se s nastalou situací vyrovnat.





Vojna a mír - Nataša Rostovová

22. července 2011 v 15:52 | Kattys |  Tváře

Nechce se mi loučit se Lvem Nikolajevičem tak brzy, když jsem se jeho myšlenkovými pochody prokousávala více jak dva týdny. Takže se chvilečku zastavím u jedné z jeho postav.

Nataša Rostovová. Okamžitě se mi před očima mihne Ljudmila Saveljeva z Bondarčukova filmového přepisu z roku 1965. Je to už tak dávno, co jsem tuhle filmovou epopej viděla, ale při čtení se mi vybavovaly právě tváře z tohoto zpracování. Andrej Bolkonskij už pro mne navždy bude mít podobu Vjačeslava Tichonova, Pierre v mých představách vypadá jako Sergej Bondarčuk a Nataša Rostovová prostě nemůže být nikdo jiný než Ljudmila Saveljeva. :)


Hledala jsem na YT ukázky, abych podpořila svá slova a tím jsem si připomněla, že existují i jiná filmová zpracování.

To nejnovější, z roku 2007, jsem neviděla. Sice jsem zaznamenala, že proběhlo obrazovkami, ale asi mě zřejmě nezastihlo v té správné náladě. Ostatně Clémence Poésy jsem nikdy nijak zvlášť neobdivovala, a když jsem viděla ukázku, nikterak jsem ve své nechuti nepolevila. Ale neříkám, vám třeba může připadat jako ta jediná správná představitelka Nataši Rostovové. :)

Nataša Rostovová - Clémence Poésy - 2007



Americký film z roku 1956 jsem samozřejmě viděla. Píši samozřejmě, protože roli Nataši hraje moje milovaná Audrey Hepburn. A i když jsem poměrně dost skeptická k pokusům o uchopení široké ruské duše kýmkoli jiným než Rusy samotnými, nepřipadá mi tato verze zavrženíhodná. A pochopitelně, Audrey je naprosto úžasná!

Nataša Rostovová - Audrey Hepburn - 1956


A konečně tatáž scéna, kterou jsem uvedla jako ukázku u předchozího článku, jak si jistě pozorní čtenáři povšimli. :) Ludmila Saveljeva, podle mého ta nejúžasnější Nataša ze všech. Ale možná že ze mne mluví jen vzpomínky na šťastné chvíle vlastního mládí. :)


Nataša Rostovová - Ludmila Saveljeva - 1965


Lev Nikolajevič Tolstoj - Vojna a mír

22. července 2011 v 11:04 | Kattys |  Přečteno
Jestliže si delší čas nepřečtu krapítek ruské prózy (česky, pochopitelně. :), mívám stavy podobné abstinenčním příznakům drogově závislých. :) Projevuje se to tak, že se v určitý čas vrhám na regály knihoven a hledám cokoli od Čechova, Turgeněva, Gončarova, Gogola a jim podobným. Pokochám se širokou stepí, ruskou trojkou uhánějící zasněženým březovým hájem, vše ovládající chandrou, tlacháním o ničem u samovaru, ospalými letními večery v zapadlém šlechtickém sídle, zapálenými diskuzemi v moskevském či petrohradském salonu, zbytečným soubojem v chladném mlhavém ránu, pronikavým hvizdem parníku na Volze v deštivém svítání... ach, to jsem se zasnila... Nikdy jsem v Rusku nebyla a tak si mohu i nadále pokojně snít. ;-)

Tentokrát jsem sáhla po díle opravdu objemném. A to co do myšlenek tak i váhy skutečné. Zkuste si denně čtyři hodiny vzpírat knihu o téměř osmi stech stránkách. Vím, že bych si měla pořídit čtečku a jistě k tomu časem dojde, ale nic se nevyrovná rozkoši knihu vidět, slyšet, cítit, chutnat a hmatat. :)

Obvykle při čtení o skutečných historických událostech postupuju tak, že snažím vidět tyto v širších souvislostech a tak se pokouším zjistit si podrobnosti o právě čteném, tentokráte se mi však nechtělo hloubat nad bitvami u Slavkova a Borodina, nad vládou cara Alexandra, nad vojenskými úspěchy i prohrami Napoleonovými a nechala jsem se unášet příběhem. A ten opravdu stojí za přečtení.








Car se s úsměvem rozhlédl sálem. Minula chvíle - dosud nikdo nezačal. Pobočník - pořadatel přistoupil k hraběnce Bezuchovové a poprosil ji o tanec. Usmála se, pozvedla ruku a položila ji na rámě pobočníkovo, aniž na něho pohlédla. Pobočník - pořadatel, pravý mistr tance, pevně objal svoji dámu a jistě, zvolna a odměřeně pustil se s ní nejdříve glissádou po kraji kola. V koutě sálu uchopil Helenu za levou ruku, otočil ji a za zvuků stále se zrychlující hudby bylo slyšet jen odměřené řinčení ostruh na bystrých a obratných nohou pobočníkových. Po každých třech taktech při zatáčce se vzdouvaly jako ve víru sametové šaty jeho dámy. Nataša se na ně dívala a div neplakala, že netančí tuto první túru valčíku.

Kníže Andrej ve své bílé, jezdecké uniformě plukovníka, v punčochách a střevících, oživený a veselý, stál v prvých řadách kruhu nedaleko Rostovových. Baron Furhof s ním hovořil o zítřejším očekávaném prvním zasedání Státní rady. Kníže Andrej, jako důvěrník Speranského a člen zákonodárné komise, mohl dát určité zprávy o zítřejším zasedání, o němž se šířily různé pověsti. Ale kníže neposlouchal, co mu Furhof povídá, díval se hned na cara a hned zase na tanečníky, kteří se chystali k tanci a báli se vstoupit do kola.

Kníže Andrej pozoroval tyto tanečníky, ostýchavé v carově přítomnosti, i dámy zmírající touhou, aby byly vyzvány k tanci.
Pierre přistoupil ke knížeti Andreji a uchopil ho za ruku. " Vy vždycky tančíte. Je tu má protégee, mladá Rostovova. Vybídněte ji!" řekl.
"Kde je?" ptal se Bolkonskij. "Odpusťte," řekl obraceje se k baronovi, "dokončíme rozmluvu na jiném místě, na plese se musí tančit." Popošel dopředu směrem, který mu Pierre naznačil. Zoufalá, zmírající tvář Natašina přivábila jeho oči. Poznal ji, uhádl její pocity, pochopil, že je na prvním plese, vzpomněl si na její rozhovor na okně a s veselým výrazem přistoupil k hraběnce Rostovové.

"Dovolte, abych vás seznámila se svou dcerou," řekla hraběnka a zařervenala se.
"Mám čest ji už znát, ovšem, pamatuje-li se komtesa na mne," odpověděl kníže Andrej a s hlubokou poklonou, odporující naprosto poznámkám Peronské o jeho hrubosti, přiblížil se k Nataši. Zdvihl ruku a objal ji v pase ještě dříve, než dokončil vyzvání k tanci. Vyzval ji na túru valčíku. Tu zmírající výraz Natašiny tváře, hotové stejně k zoufalství jako k nadšení, zmizel a její tvář se náhle rozzářila šťastným, vděčným, dětským úsměvem.

Sklo

17. července 2011 v 17:38 | Kattys |  V obraze...


Z cyklu Glass, Richard Schunemann

Neděle s Hamletem - skládací stůl :-)

17. července 2011 v 16:39 | Kattys |  Neděle
To je krasavec - no nekupte to. :)))

Cateringový skládací stůl koktejlový vysoký Hamlet 110

REHA663820Kód:
24 měsícůZáruka:
Skladom Dostupnost:
1 800 / ksCena bez DPH:
2 160 / ksCena s DPH:
Množství:
ks
Cateringový skládací stůl koktejlový vysoký Hamlet 110

Cateringový skládací stůl koktejlový vysoký Hamlet 110
Cateringový skládací stůl koktejlový vysoký Hamlet 110
Cateringový skládací stůl koktejlový vysoký Hamlet 110
Cateringový skládací stůl koktejlový vysoký Hamlet 110
Cateringový skládací stůl koktejlový vysoký Hamlet 110
Cateringový skládací stůl koktejlový vysoký Hamlet 110

Popis: Cateringový skládací stůl koktejlový vysoký Hamlet 110

Kulatý vysoký skládací stůl Hamlet s ocelovou konstrukcí a vysoce tvrzenou polyethylenovou deskou v šedé barvě (HDPE). Tloušťka desky stolu je 45 mm. Ocelovou konstrukci ukryjete do vnitřku desky stolu. Po složení je stůl kompaktní bez vyčnívajících kloubů a zlomů, stoly můžete kompletně stohovat. Ergonomické vzpěry v šedé barvě. Odolná povrchová úprava.

Pokud očekáváte od stolu snadnou manipulaci, nenáročnost na skladování, lehkou a stabilní konstrukci zároveň, námi nabízené rautové stoly jsou tou správnou volbou.
Komentář nebo dotaz
Jméno a příjmení:
E-mail:

Zde můžete položit dotaz nebo komentář k výrobku.
Vložte kód z obrázku.:

Jean - Baptiste Lully

16. července 2011 v 21:27 | Kattys |  Noty


Článek o Sophiině volbě jsem byla nucena tvořit na manželově počítači, a protože ten se nachází v obývacím pokoji těsně vedle televize, nezbylo mi než při psaní poslouchat, kterak Anna zmizela z nemocnice a to že bude mít na svědomí Carmen, protože je úděsná manipulátorka... no prostě dvoustý devadesátý osmý díl jakési nekonečné telenovely. Manžel si to nedal vymluvit a tak jsem se pokusila tu hrůzu přehlušit něčím opravdu silným. Do přehrávače jsem si nandala své milované cédéčko - hudbu Jeana Baptisty Lullyho z filmu La Roi Danse. Přestože je to hudba opravdu výbušná, kterási z těch jihoamerických hereček ječela tak převelice, že mi to stejně nebylo nic platné. Nakonec jsem zařvala mocným hlasem já a manžel sám, rád, musel uznat, že se dívá na blbosti. :)))

Ale zpět k tématu. Lullyho hudbu jsem poprvé zaznamenala právě díky nádherně výpravnému historickému filmu Král tančí. Zamilovala jsem si tu pompézní, jásavou, oslavnou, no prostě barokní muziku, a vždycky, když se necítím, sahám po ní. Nádherně zní pokojem a já mám pocit, že zvládnu všechno na světě, asi tak jako Ludvík XIV, král Slunce. :)

Na důkaz svých slov jsem vybrala svou nejoblíbenější ukázku z tohoto filmu, Benoit Magimel je naprosto fascinující! :-)

Video mi bohužel nejde vložit, ale vy si jistě poradíte. :)



Newcastle´s Rainy Northern Pride Parade

16. července 2011 v 19:43 | Kattys |  V obraze...


Přestože v Newcastle pršelo a sluníčko nevykouklo ani na chvilku, duhu nahradily vlajky gayů a lesbiček. :)

V... no prostě Emma :) Bottega Veneta

16. července 2011 v 19:28 | Kattys |  Po červeném koberci...
A ne, mně to prostě nedá. Musím tu růžovou hrůzu něčím zaplácnout a Emma Watson se k tomu hodí naprosto dokonale!

Do těch šatů jsem se prostě zamilovala na první pohled, nadšeně na ně zírám už dobrou půlhodinu a nemůžu se od nich odtrhnout. Já vím, do autobusu v ranní špičce se asi hodit nebudou, ale takovou krásu bych byla ochotná obdivovat i na ramínku. V mé skříni, ovšem. :)

Emma je tak nádherná, až přechází zrak a jestli mě něco donutí zhubnout, tak možnost nosit takový účes. Snad to do šedesáti stihnu. :)))



Kattys
Emma Watson, Harry Potter And The Deathly Hallows Part 2, New York Premiere, 2011

Bottega Veneta


Bottega Veneta je prý slavná italská módní značka, založená v roce 1966, známá především díky luxusním koženým produktům. Může být, já si jich všimla až teď. :)


Kattys
Hlavním designérem značky je v současné době Thomas Maier.


A že mu to tedy jde, na tom svém ramínku bych uvítala celou jeho podzimní kolekci. Zvláště tedy tyto kousky...



Kattys


Kattys


Kattys


Kattys


Kattys

Bottega Veneta, Fall 2011