Neděle s Hamletem - František Němec

13. února 2011 v 15:44 | Kattys |  Neděle
Kupodivu se mi hodilo to mé stěhování. Dobrá výmluva k tomu, abych s nadšením prohrabala šuplíky a objevila téměř zapomenuté deníky, zápisníky, poznámky. Jen mě znovu zamrzelo, že jsem důsledkem devastační činnosti majitele bytu přišla o staré divadelní programy, které jsem celý život sbírala, dlouho jsem se rozhodovala, slzela u toho, ale zápach plísně byl silnější. :-) Jen doufám, že při stěhování třeba narazím na nějaký zapomenutý poklad. :-)

Oprášila jsem poznámky, ale hlavně vzpomínky. Na Macháčkovu inscenaci Hamleta v tehdejším Smetanově divadle, které patřilo pod Národní divadlo. Premiéra se konala v roce 1982, ale já se k Hamletovi dostala 11.září 1984. Podle svých záznamů jsem seděla v 1.řadě na II. balkoně, až takový mám přehled. :-)

S nostalgií si pročítám své tehdejší pocity a zjišťuji, že jsem toto představení viděla několikrát, naposledy se mi podařilo procpat se na stou reprízu, ano, zamlada jsem byla divadelní nadšenec. :-)

Po letech jsem tedy tuto neděli shlédla Němcova a Macháčkova Hamleta znovu a musím říci, že v mých očích nezestárl. Pořád je plný napětí, emocí, otázek a snad i odpovědí, jak by ostatně inscenace čtyřista let starého dramatu měla být.

Němec jako Hamlet naprosto splňuje mou představu váhajícího prince, možná i proto, že pro mě je tato hra především o nerozhodnosti. I když je pravda, že při každé další inscenaci, dalším filmu, dalším překladu nacházím v tomto díle nová témata, která mě oslovují.


Usmívám se při představě, že má vzpomínka má cenu dnes již bezmála historickou. Jen tak tak jsem stihla Ofélii Zory Jandové, která v roce 1985 z Národního divadla odešla a v této roli ji nahradila Eva Horká. Naopak můj milovaný Boris Rösner se rolí Laerta o Národní divadlo ucházel. Přiznávám, že mě mé zápisky trošičkou matou, měla jsem dojem, že si vzpomínám na Laerta Ivana Luťanského, ale zřejmě jsem si jen propojila vzpomínku na představení se vzpomínku na dokument o životě a smrti toho herce. Zemřel v roce 1983, je jasné, že v Národním jsem ho vidět nemohla.

Gertruda Jany Hlaváčové, Claudius Josefa Somra, Polonius Vladimíra Brabce, Horacio Petra Kostky a především První herec Miroslava Macháčka, to byly herecké výkony, na které se prostě nedá zapomenout. :-)

Tak zas příští neděli :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 DAda DAda | Web | 14. února 2011 v 0:55 | Reagovat

Hercov,ktorých tu spomínaš, mám veľmi rada,ale naživo som ich ale bohužiaľ hrať  nevidela.Praha bola príliš ďaleko...
Ja som bola tiež divadelný nadšenec a u nás hrali herci ako Kroner, Dočolomanský,Milka aj Magda Vašaryové,Kvietik,Mistrík, Rajniak,Chudík,Valentová,Turzonovová...no nejde všetkých vymenovať:(
Do divadla dnes chodím málo, už to nemá takú zvláštnu atmosferu...

2 Kattys Kattys | 14. února 2011 v 21:36 | Reagovat

Já si zase pamatuju všechny herce, které uvádíš, z pondělních televizních inscenací! :-)

Já jsem též bývalý divadelní nadšenec, zamlada jsem byla v divadle každý týden, ale po na rození syna jsem pochopitelně neměla čas, a když jsme se po čase přestěhovali, ani technicky nebylo možné, abych si dál pěstovala svou oblíbenou kratochvíli. Ale protože se právě teď stěhuji blíže k Praze, doufám, že se do divadel zase vrátím.
Trošku mám obavy z té atmosféry, přesně jak píšeš...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama